top of page

Resuscitace dětí — neboj se pomoci!


Neboj se pomoci! každý týden ukazuje správné postupy první pomoci. Dnes nás čeká srovnávací článek. Jaké jsou rozdíly mezi resuscitací dospělých a dětí? Pro účely první pomoci chápeme jedince do puberty — je to, na rozdíl od výšky/váhy/věku, poměrně dobře odhadnutelné měřítko.

Co má dospělácká a dětská resuscitace společného?

Společný je cíl — tedy, koupit si čas. Ať už je resuscitovaný pacient jakkoliv starý, mačkáním hrudníku zabezpečujeme aspoň částečný rozvod krve po těle, jde především o mozek, který je obrovským závislákem — na cukru a kyslíku. Kvalitně prováděná resuscitace je prvním a nevynechatelným článkem řetězce přežití.

Čím se dětská resuscitace liší od té dospělácké?

  1. Hned první rozdíl přichází u malých dětí (kojenců a batolat), u kterých dech vyšetřujeme v leže na zádech, avšak hlava není hluboce zakloněná, volíme zde lehký záklon či spíše neutrální polohu.

  2. Pokud dítě nedýchá normálně, pak zahájíme resuscitaci. Zároveň voláme 155 a dáváme si telefon na hlasitý odposlech.

  3. Děti se často dusí, do bezvědomí tedy upadají s malým či žádným množstvím okysličené krve, nabývá tedy na důležitosti umělé dýchání (pro školené zachránce). Dětskou resuscitaci zahajujeme 5 startovními vdechy.

  4. Po provedení startovních vdechů resuscitujeme v poměru 15 : 2. Malé děti mačkáme dvěma prsty (ideálně palci), juniory jednou rukou. Při vdechování nejdeme přes pacientův dechový odpor. Frekvence je stejná, tedy 100 – 120 stlačení za minutu.

  5. V resuscitaci stále pokračujeme, střídáme stlačování a vdechy. Ukončit resuscitaci můžeme v následujících třech situacích:

  6. Pacient se začne stlačování hrudníku bránit, začne normálně dýchat. Udržujeme průchodné dýchací cesty a informujeme ZZS o změně stavu.

  7. Pacienta předáme do rukou záchranářů. Nemyslíme právě parkující sanitku, ale okamžik, kdy mají záchranáři připravené veškeré nádobíčko a resuscitaci od vás převezmou.

  8. Jste natolik vyčerpaní, že budete za chvíli resuscitaci potřebovat sami…(Urgentní medicína, 2015)

Odlišností tedy není příliš, důležitý je ale nácvik a překonání obrovského stresu, který je v případě dítěte v bezvědomí a bezdeší jistě mnohonásobně větší, než v případě dospělých. Pokud pro vás informace v článku nebyly ničím novým, ale cítíte nedostatek v praxi — přihlaste se na některý z našich kurzů První pomoc u dětí.

Bibliografie

Urgentní medicína: Časopis pro neodkladnou lékařskou péči. 2015. České Budějovice: Mediprax CB, 18. ISSN 12121924.

Fotografie z kurzů. 2016. Praha: PrPom.

Commentaires

Noté 0 étoile sur 5.
Pas encore de note

Ajouter une note
bottom of page