Sociálně prospěšné podnikání - neboj se pomoci

Nebát se pomoci je skvělé, nemusí se to ale týkat jen pomoci zdravotnické. Lidí, kteří se nebojí pomáhat, je stále více. Často si pro účely pomáhání zakládají firmy. A nejsou to vždy klasické neziskovky. Občas — a tak je to i v našem případě — se jedná o sociálně prospěšné podnikání. Je to pojem v Čechách málo známý a nesprávně chápaný. Podívejme se, jak vypadají firmy, které se řídí sloganem: Neboj se pomoci!

 

Sociální podnikání, social business… co to je?

​

CÍLENÍ NA ZISK

Cílem běžného podnikání je generovat zisk. Tak to má většina firem a ve 21. století se to považuje za normální. Ostatní aktivity se pak často dějí v zájmu vytvoření většího zisku. Firmy se snaží být společensky odpovědné proto, že to zvyšuje jejich oblíbenost u klientů — a tudíž přináší zisk. A tak podobně.

​

CÍLENÍ NA SOCIÁLNÍ PROBLÉM

Sociální podnikání má za cíl řešit společenský problém. Zisk a finanční udržitelnost projektu nefigurují jako cíl, ale jako prostředek, který k tomu cíli vede. Tento rozdíl se často odráží v kvalitě a povaze výsledku podnikatelské činnosti. Vezměme si jako příklad dva zemědělce:

 

Příběh Josefa a Edy

Oba pěstují mrkev. Zemědělec Josef Hrabivý ji pěstuje proto, aby vydělal co nejvíce peněz. Zemědělec Eda Mlsný ji pěstuje s cílem, aby lidé jedli co nejkvalitnější mrkev. Je přesvědčený, že na současném trhu se zeleninou je přebytek mizerné mrkve a chybí ta opravdu dobrá a kvalitní. A tak se rozhodl situaci změnit a snaží se na trh prosadit mrkev opravdu kvalitní. Možná to Eda Mlsný ještě neví, ale právě se pustil do sociálního podnikání.

 

Proč je PrPom sociálně prospěšné podnikání?

​

S PrPom to bylo podobné, jako s Edou Mlsným. Od začátku jsme projekt startovali s přesvědčením, že chceme zlepšit kvalitu výuky první pomoci v ČR. Byl to nejprve jen koníček. Až postupem času se z něj stalo podnikání, jak se nám dařilo a zájem o naše kurzy rostl. Fakt, že patříme do kategorie „social business“, jsme objevili až po třech letech tvrdé dřiny díky naší účasti v soutěži Social Impact Award 2015.

​

U té tvrdé dřiny se ještě chvíli zastavíme. Dělat sociální podnikání totiž není úplně jednoduché. Většinou vstupujete na trh, který je různě deformovaný klasickým principem „nabídka — poptávka“ a motivován hlavně ziskem. Supermarket chce prostě nakoupit mrkev co nejlevněji a prodat ji s co největším ziskem. Josef Hrabivý tu má otevřené dveře — supermarkety od něj nakupují rády.

​

Zato Eda Mlsný je tady skoro bez šance. Jeho cesta k zákazníkovi se komplikuje. Aby prodal kvalitní mrkev, musí se pěkně nadřít. Objíždí různé trhy, spolu s manželkou tam každé ráno staví stánek a ještě za to platí… A často musí vysvětlovat, proč je jeho mrkev dvakrát dražší, než ta z Alberta. Trvá to dlouho, ale když je Eda vytrvalý, nakonec si ho zákazníci najdou. Jeho mrkev sice není v každém supermarketu a není právě levná, ale vyrostla v čisté půdě bez hnojiv, krásně voní, výborně chutná a lépe se s ní vaří.

​

A takhle nějak to je i s výukou první pomoci. Rezignovali jsme na tu jednoduchou cestu, která umí rychle a spolehlivě generovat zisk. Neděláme hodinové přednášky, neprodáváme školení první pomoci ve formě e-learningu.

 

"Nemůžeme se za tyto výukové postupy postavit a čestně prohlásit, že vás naučí první pomoc. Lhali bychom si do kapsy."

​

Místo toho přicházíme na trh s kurzy, které jsou:

• delší,

• kvalitnější,

• postavené na základě zážitkové pedagogiky.

• Naši lektoři musí být profíci:

  • Musí umět pracovat s emocemi účastníků.

  • Ovládají lektorské řemeslo.

  • Učíme je:

    • maskovat poranění,

    • vést skupinové reflexe,

    • pracovat s klientem v krizi.

 

Nejčastější námitky k našim kurzům jsou: „Celý den??? Vaše konkurence nám to samé školí za hodinu…“ Nojo, říkáme si, ale jak? :-) Není mrkev jako mrkev…

​

Vést podnikání tímto způsobem je samozřejmě trnitá a náročná cesta. Více si o tom můžete přečíst na blogu našeho zakladatele Ondřeje.

 

Jaké další sociální podnikání známe?

​

Naštěstí v tom nejsme sami. Se sociálním podnikáním přichází na trh stále více lidí, kterým jde v první řadě o správnost a kvalitu. Peníze je zajímají až v druhé řadě. Pokud by vás zajímalo, jaké další projekty jsou sociálně prospěšné podnikání, koukněte se na wikipedii — dole ke konci článku najdete jejich seznam. Mnoho z nich znám osobně a je mi potěšením, že se na ně mohu takto odkázat. Za stylem jejich práce stojím, mají mou podporu. A pevně věřím, že my máme zase tu jejich.